Červenec 2010

vodítka

29. července 2010 v 18:31 | Jana
Vodítek je mnoho druhů,můžou být různé barvy,délky i živornosti,vlněné jsou nejčastější,dále jsou i nylonové v délce i tenkosti pruhu,kožené totéž v pruhu atd atd......

ohlávky

29. července 2010 v 18:23 | Jana
Takže  máme tu ohlávky,jak už asi všichni víte,ohlávek je mnoho druhů.Existují kožené,nylonové,bavlněné,parelly ohlávky,s nápisy atd...


Ohlávky

Nylonové-dnešní ohlávky z nylonu jsou nejpopulárnější od doby výroby.Jsou vyrobeny z pevného nylonu,životnost je velká,vydrží déšť,vítr ale i letní pařáky.
Bavlněné-jsou vyrobeny z bavlny,a mají poměrně malou životnost,i když vypadají velice pěkně.můžou na nich být vyšity různé nápisy nebo obrázky,i když v dnešní době se moc nepoužívají,stále mají své stálé uživatele.
Kožené-vypadají moc pěkně,musí se ošetřovat narozdíl od jiných ohlávek,aby nepopraskaly.Moc oblíbené nejsou,především pro svou malou životnost,ale i přes to mají své výhody,neroztrhnou se leda jen tak,a na závodech se můžou ocenit.jinak jsou velice pevné,a když se pečlivě ošetřují,jsou mnohdy lepší než nylonové,v dnešní době nejoblíbenější.
Parelly-tipické pro western,bez podhrdelníku i s ním.Je to provazová ohlávka,která se buď přetáhne přes uši,nebo se dává stejně jak normální,ale zapíná se na speciální jednoduchý uzel.Je velice trvanlivá,a nemusí se vůbec  ošetřovat.



Tak to by bylo asi vše o našich ohlávkách,tento článek jsem zpracovala úplně sama,jen já a moje hlava :D

Člen měsíce

17. července 2010 v 10:46 | Jana
Máme tu vyhlášení člena měsíce!Je to k0nik který získal 360 bodů!! Proto si může vybrat z následujících 10 cen 2 ceny!

Kalendář s koňmi na rok 2011
Kalendář s pejsky na rok 2011
5 pohledů koní
5 pohledů psů
půlroční předplatná časopisu koně a hříbata
půlroční předplatné časopisu jezdectví
půlroční předplatné časopisu planeta zvířat
kniha o koních-86 str.
kniha o kočkách-364 str.
kniha o morčatech-84 str.





Blahopřeji,a přeji příjemné vybírání cen!!

Hádanka

17. července 2010 v 10:42 | Jana
*_* Hádej II. *_*

Zdravím u mé druhé miniakce! =) Dneska bude úkol velmi jednoduchý =) budete muset akorát poznat zvířeta + určit od jakého zvířete je lebka =) Doufám že Vám to pude snáž než u těch plemen kde se někdo i pořádně zapotil! a potom že jsou plemena jednoduchá že? =D
Tak hodně štěstí!






Jak už jste tedy postřehli,je to na body :D

17.7.2010

17. července 2010 v 10:41 | Jana
Takže dnes jsem normálně vstala asi v 9:00 a teď jsem na komplu.Jdeme do obchodu nakoupit sladkosti na výtvarný tábor na který odjíždím zítra ráno.Pak si budu se svou sestroiu která tam jede také balit.Budeme sledovat co je v telce,pojedeme s rodiči možná na koupák nebo do kina,pak půjdu na ranch kde jezdím a postarám se o svou kobylku Kortu,zajezdím si na ní,a půjdu domů,po nějaké té hodince půjdu spát :D

Léto už je tu-zima se blíží

16. července 2010 v 10:49 | Jana |  Ostatní počteníčka...
Ačkoli Létu tu už  máme,zima se též blíží mílovými kroky.Teď svítí slunce,za pár měsíců budeme chodit v teplém kabátu s čepicí na hlavě a s rukavicemi teplejšími než koňská hříva.Bude sněhu a sněhu!Ale teď se koupeme,dovádíme a hrajeme si.Na koních je to ale ještě lepší.......

Koryčany

16. července 2010 v 10:43 | Jana
Ahoj,takže dále bych vám chtěla říct ještě nějaké moje sny splněné či nesplněné nebo i nesplnitelné.První splněný je,že jsem se vrátila do Koryčan ač jednou za rok tam jezdím.Druhá,že jsem viděla kamejku ale opustila jsem ji opět a bojím se,že si ji někdo koupí,páč je na prodej už 5 let.Nesplněný sen je,že bych si chtěla kamejkukoupit,a též nesplnitelný přestěhovat se do Koryčan.Ačkoli v budoucnu nikdo neví....

Testík o ceny!

15. července 2010 v 14:38 | Jana

Hraje se o parelli ohlávku na koně!modrá barva,nastavitelná velikost!



Otázka zní-Je tento kůň na fotce klisna,hřebec nebo valach?Je to o  štěstí,tento kůň je z hipocentra v Koryčanech,takže já toho koně znám :D

Babetka na pastvině




ODPOVĚDI ZASÍLEJTE DO 1.ZÁŘÍ 2010 NA janinkaverostova@seznam.cz PŘEJI HODNĚ ŠTĚSTÍ!

Stříhání koně

15. července 2010 v 14:25 | Jana

Připravte se

1 Vždy se připravte na to, že stříhání koně vám zabere hodně času - stříhání může klidně trvat dvě až tři hodiny. Nestříhejte ve spěchu a ujistěte se, že začnete včas, abyste stříhali za denního světla - pamatujte, přírodní světlo je vždy lepší než umělé.

2 Než začnete, zkontrolujte, zda máte všechno co potřebujete - a navíc kolečko, lopatu a koště.

3 Než začnete, zkontrolujte si výbavu - zkontrolujte, zda jsou v pořádku dráty a zástrčky.

4 Vždy stříhejte tam, kde je sucho, kde nejsou překážky, kde je dobré světlo a nekluzký povrch.

5 Když stříháte ve stáji, nejprve zameťte, ať není nikde sláma apod. a nezapomeňte odstranit kýble s vodou.

6 Pokud možno mějte při ruce náhradní mašinku, abyste mohli dokončit práci, kdyby se vaše rozbila v polovině stříhání. To je důležité, hlavně když stříháte koně, který je pod sedativy.

7 Mějte alespoň jeden náhradní pár žiletek, pro případ, že by se vaše během stříhání otupily. Také je můžete vyměnit, když se žiletky, které používáte, příliš ohřejí a jsou pro koně moc horké. Myslete dopředu a žiletky si nechte naostřit včas.

8 V zájmu hygieny se ujistěte, že mašinka a žiletky jsou čisté, než je použijete na jiného koně. Je dobré mít pro každého koně jiné žiletky.

9 Nestříhejte špinavého koně. bláto a špína ztěžují práci a mohou otupit žiletky. Pokud je to možné, koně před střiháním vykoupejte, ale ujistěte se, že je kůň při střihání již suchý - dobré je koně vykoupat již den před stříháním.

10 Nestříhejte mokrého koně, proto si čas na stříhání dobře naplánujte. Není dobré stříhat koně, kdy je zpocený po práci anebo stál celé dopoledne v dešti ve výběhu.

Správná výbava

11 Neoblékejte si vlněný svetr, protože chlupy se na něj budou lepit - a dostanou se všude. Overal se hodí nejlépe, protože zabrání tomu, aby se chlupy dostaly dovnitř. Také si vezměte silné boty s gumovou podrážkou pro vaši ochranu.

12 Vždy používejte ostré žiletky. Dosáhnete tak lepšího výsledku a také nebudou koně tahat, což by pro něj bylo nepříjemné a i by to mohlo zastrašit.

13 Koně s jemnou kůží a srstí potřebují jemné žiletky a méně silné mašinky, a naopak koně s tlustou kůží a hrubou srstí budou potřebovat silnější mašinku.

14 Bezdrátové mašinky s baterkou znamenají, že se nemusíte starat o dráty. Dávají více volnosti k pohybu a jsou dobré pro nervózní koně.  Nevýhodou je, že se musí dobíjet a vy se musíte ujistit, aby byly dostatečně nabité, aby se nevybily během stříhání.

Dobře udělaná práce

15 Mašinku nechte nějakou chvíli běžet, než ji přiložíte na koně.

16 Začněte stříhat rameno nebo nižší část krku koně, je zde méně pravděpodobné, že vás kůň kousne nebo kopne.

17 Hustou anebo dlouhou srst budete možná muset stříhat dva až třikrát. Nepřetěžujte mašinku příliš mnoha chlupy.

18 Žiletky budete muset naolejovat přibližně každých 10 minut během stříhání, a zkontrolujte si, zda nejsou ucpané chlupy anebo příliš horké.

19 Aby nebyly vidět čáry používejte dlouhé tahy s rovnoměrným tlakem a každý tah ještě jednou překryjte. Také pamatujte na to, že srst se po stříhání srovná až asi za dva dny.

20 Chcete-li si vyznačit plochu pod sedlem nebo dečkou, kterou nebudete chtít stříhat, můžete na koně položit sedlo a označíte si okraje křídou anebo stříhejte přímo kolem sedla. V tom případě si nechte malý kus rezervy, který opravíte později. Je důležité, aby tento střih měl správnou velikost a byl na správném místě - když skončíte, tenký pruh chlupů by měl lemovat okraj sedla.

21 Používejte křídu anebo mýdla na sedlo  k označení střihu, kde se koni ponechává srst ve tvaru deky. Spodek sedlové dečky ukazuje spodní okraj střihu.

22 Používejte uzlíčky na provázku k měření délek, tak by střih byl stejný na obou stranách.

23 Když je chladno, začněte stříhat hlavu a krk a zbytek ponechte na konec, aby koni nebyla zima.

24 Při stříhání průběžně zametejte podlahu, protože chlupy způsobují, že podlaha je kluzká a to by mohlo způsobit nehodu.

25 Když stříháte oblouk nebo křivku, otáčejte mašinku tak, abyste vždy stříhali proti směru chlupů.

26 Abyste získali přesnou rovnou linii, držte mašinku vertikálně ke koňskému tělu.

27 Natáhněte přední nohu koně dopředu, abyste natáhli kůži mezi nohami. To tuto oblast více zpřístupní a zabraňuje tomu, aby se kůže zachytila o žiletky.

28 Bandáž na ocas pomůže udržet ocas z cesty, když stříháte zadek a zadní nohy.

29 Když stříháte vnitřek zadní nohy, lépe na svou práci uvidíte, budete-li stříhat z opačné strany. Držte přitom ocas, stůjte blízko vedle koně a dejte pozor!

30 Při stříhání zadní nohy položte jednu ruku na hlezno, abyste cítili, kdyby kůň chtěl kopnout.

31 Opřete-li se o koně, můžete jej odradit od kopnutí.

32 Nejlepší je začít stříhat zadní nohy tak, že se postavíte za koně a začnete stříhat ve výši cca jedné šíře dlaně nad hleznem.

33 Mějte po ruce asistenta, který podrží přední nohu koně, abyste zabránili pohybu, kopání a neklidnému stání. To je velice dobré, když stříháte ostatní nohy. Asistent by měl stát v rovnováze s mírně rozkročenýma nohama a držet přitom jednou rukou kopyto a druhou rukou podpořit koleno. Při práci na zadní noze zvedněte přední nohu na té samé straně, protože koně mohou stále kopnout, když stojí na diagonálním páru nohou.

34 Pod hřívu se vám nejlépe bude stříhat, když ji dáte na druhou stranu a budete stříhat 1 cm pod kořeny.  Omylem střižená hříva poroste zubatě.

35 Když stříháte nervózního koně, nejprve se ho dotýkejte mašinkou aniž by byla zapnuta, aby si kůň na ni zvykl. Mašinku zapněte, aniž byste se s ní koně dotýkali a nechte ho, až si zvykne na zvuk. toto možná budete muset opakovat několik dní, než se kůň přestane bát.

36 K tomu, aby si vystrašený kůň zvykl na zvuk mašinky, je také dobré, když stříháte vedle něho koně, který se nebojí. Kůň se tak dozví, že se stříhání nemusí bát. V tomto případě se ale ujistěte, že nervózní kůň klidnému nemůže ublížit.

37 Důvěru koně zvýšíte tím, že mezi mašinku a tělo koně dáte svoji ruku tak, aby kůň cítil jemné vibrace.

38 U nervózního koně ze začátku používat mašinky menší a tišší, než si zvykne a vy budete mašinku moci vyměnit za větší.

39 Jestliže víte, že se kůň nechává stříhat jen obtížně ať děláte co děláte, ostříhejte nejprve obtížnější místa, než bude kůň příliš neklidný nebo žiletky horké.

40 Pokud se kůň hýbe, je lepší pokračovat, než mašinku opětovně nasazovat.

41 Během stříhání se koně dotýkejte rukou, abyste ho zároveň varovali i uklidňovali.

42 Když kůň negativně reaguje na zvuk mašinky, zacpěte mu uši kusem bavlny.

43 Při stříhání kolem hlavy je dobré koni rukou zakrýt oči.

44 Stříháte-li koně pod sedativy, velmi dobře se předem připravte, a označte všechny místa, než přijede veterinář. Dobré je také, aby stříhali dva lidé, každý z jedné strany - práce bude rychleji hotova. Kůň nebude potřebovat tolik sedativ a vás to vyjde levněji.

45 Dejte koni při stříhání deku a i po stříhání kůň má stát pod dekou, aby nenastydl.

46 Po skončení koně vyčistěte a přejeďte ho vlhkým a horkým ručníkem. Když to dovolí počasí, je dobré koně vykoupat.


47 Střih vybírejte podle toho, jakému účelu kůň slouží. Téměř cele se stříhají koně, které hodně pracují, a jen trochu koně, kteří jsou většinou ve výběhu.

48 Stříhat můžete v zimě podle potřeby, ale nestříhejte koně, jakmile má letní srst, stříhání by ji zkazilo.

49 Malá mašinka se vyplatí na těžce dosažitelná místa v hlavě.

50 Využijte svou mašinku co nejvíce. Lépe se s ní například zastřihává konec ocasu než nůžkami. Také se dá využít ke stříhání řídké hřívy.

Postroje

15. července 2010 v 14:22 | Jana
POPIS JEDNOSPŘEŽNÍHO POPRSNÍHO POSTROJE:
a)opratě
b)poprsnice
c)ojkaObrazek
d)podbřišník
e)nákrčník
f)opraťový kroužek
g)komora
h)háček na náhřbetníkuObrazek
i)náhřbetní řemen
j)zadní zádržové řemeny
k)nákřižník
l)podocasník
m)nosné oko
n)postraněk


Obrazek
háček na náhřbetníku
POPRSNÍ POSTROJ -jednospřežní poprsní postroj objímá celý trup koně.Na krku a na prsou spočívá poprsnice s postraňky a nákrčník.Na hřbetě je umístěn náhřbetník s komorou(sedélko) a kroužky pro opratě,případně také nákřižník s nosnými řemeny postraňků.Opratě vedou od kroužků udidla skrz opraťové kroužky do rukou kočího.Smyčka podocasníku se okládá pod kořen ocasu.
Obrazek


CHOMOUTKOVÝ POSTROJ
U chomoutkového postroje můžeme rozlišit části chomoutkovou a kohoutkovou místo částí poprsní a kohoutkové.Chomoutek tvoří podstatnou část postroje,a protože se jeho velikost nemůže přizpůsobovat,musí se každému koni vyrobit na míru.V podstatě je to vystužená poduška,která se koním navléká přes hlavu.Chomoutek je zpevněn kleštinami,což jsou dva ocelové pruty umístěné ve speciální rýze v chomoutku.Kleštiny jsou dole spojeny kleštinovou spojkou a nahoře má každá kleština oko pro navlečení stahovacího řemínku,ktarým se kleštiny stahují a připevňují k tělu chomoutku.Musí se dobře ošetřovat a pravidelně kontrolovat,neboť si jistě dovedete představit,co by se stalo,kdyby nám po cestě praskl.U čtařkolových povozů s pohyblivými ojkami se používají kovová nosná oka s pojistným uzyvíracím řetízkem.
Obrazek
OPRATĚ-pro jednospřeží se skládají za dvou částí-z levé a pravé opratěCelková délka opratě se zapnutou zápřezkou musí dosahovat alespoň 4,30m.Na konci levé opratě je očko na malíček,na konci pravé opratě je oválná zápřežka.Opratě pro vedení dvojspřeží nebo vícespřeží se používají tzv.křížové opratě.Tyto opratě nejsou stejně dlouhé,vnitřní oprať je delší než vnější.
Obrazekočko na malíček



křížové opratěObrazek



POSTROJOVÁ OHLÁVKA
Postrojojvá ohlávka se některými drobnostmi liší od ohlávky jezdeckého postroje(uzdečky).Vedle nátylníku,podhrdelníku,čelenky,lícnic a nánosníku se navíc skládá z náočnic,vidlicovitého řemene,růžic a přizpůsobeného udidla,například liverpoolského nebo Buxtonova pákového udidla.Často se používá také podbradní řetízek,který zesiluje působení pákového udidla.Náočnice slouží k tomu,aby temperamentní kůň nebyl příliš rušen tím,co se nečekaně děle vedle něj nebo za ním.Náočnice musí mírně odstávat od očí koně.Vidlicovitý řemen drží náočnice.Růžice jsou kovové ozdobné plíšky umístěné na vnějším konci čelenky.
ObrazekLiverpoolské pákové udidlo



Buxtonovo pákové udidloObrazek


ObrazekChomoutkové postroje s podhrudníkovými řemeny



DRŽENÍ OPRATÍ
základníObrazek





Obrazekběžné



drezurníObrazek


Obrazekzkracování opratí





zastaveníObrazek



ObrazekAchenbachův způsob vedení opratí



POPIS POSTROJOVÉ OHLÁVKY:
a)nátylník
b)čelenkaObrazek
c)růžiceObrazek
d)vidlicový řemen
e)náočnice
f)podhrdelník
g)lícnice
h)nánosník
i)liverpoolské pákové udidlo
j)podbradní řetízek
k)opratě
Obrazek
růžice

Obrazek
náočnice

Obrazekstojan na postroje



vypřaháníObrazek




3.číslo

14. července 2010 v 16:32 | Jana
Nové číslo časopisu KONĚ V OBLACÍCH!!

V TOMTO ČÍSLE NAJDETE- Krása a půvab Lusitána
                                                                 Něco o Velké Pardubické
                                                                 Příběh-tentokrát určitě veselý
                                                                 Jak naučit koně Poloviční překrok
                                                                 Když vám kulhá kůň.....
                                                                 Guarter horse legendy


1.kapitola-Lusitánský kůň


Tento portugalský kůň je poněkud záhadný. Nepochybně je spřízněn s andalusanem, ale základem chovu byl patrně garrano nebo jiný domácí typ koně. Zevnějšek i chody nakonec výrazně ovlivnilo přikřížení araba. V Portugalsku se chová řadu století a osvědčil se jako velmi ochotný, čilý a inteligentní kůň.

V kohoutku měří 153-163 cm a má nápadně dlouhé nohy. Ramenní kost a lopatka jsou velmi strmé, ale tuto anatomickou vadu vyvažují svalnaté,dobře utvářené plece. Hlava je malá, jemná s rovným profilem, malýma ušima a živým výrazem. Čelisti jsou jemné. Vysoko nasazený krk je silný a kratší než u andalusana. Hruď je mělčí, což zesiluje dojem "nohatosti" koně. Hřbet je krátký, bedra silná, záď poněkud skloněná, ale mohutná. Hříva a ohon jsou bohaté a zvlněné, ocas je nízko nasazený. Nohy jsou hladké a suché, chody jsou méně okázalé než u španělských koní, ale vydatné a přesné. Jsou to koně obratní, pohybliví, neobyčejně učenliví, pracovití a ochotní. Cvičí se pro býčí zápasy. Chovají se často v barvě bílé, ale povoleny jsou i jiné barvy, jen strakáči ne. Ani bílé znaky nejsou žádoucí. Lusitano je univerzální jezdecký kůň. I dnes ještě slouží rejoneadorům (portugalským zápasníkům s býky) v aréně. Hodí se však pro vysokou školu, drezuru, osvědčuje se i v zápřeži. Klisny po lusitánském hřebci Rudolfovi se podílely na vzniku starokladrubského bělouše, jednoho z nejreprezentačnějších karosiérů renesanční a barokní Evropy. Pro zápasy s býky prodělávají koně velmi důkladný výcvik, který si nezadá s vojenským drilem.






















2.kapitola-Něco o Velké pardubické


Velká pardubická

Nejstarší a nejtěžší kontinentální steeplechase cross country
- 120. Velká pardubická České pojišťovny.

Chráníme vaše sny - říká o svém poslání Česká pojišťovna - generální sponzor Velké pardubické. Že to nejsou jen prázdná slova, dokládá spokojenost jejích klientů, ale také schopnost udržet si dominantní tržní podíl v životním i neživotním pojištění na českém pojistném trhu. A když už jsme zmínili rekordy v souvislosti s Velkou pardubickou, nesmíme zapomenout na rekordní prodej pojištění Dynamik, které je nejprodávanějším kapitálovým životním pojištěním v České republice. Hledáte souvislost s dostihy? Je to prosté - jen opravdu prosperující instituce může spojovat síly s největším kontinentálním steeplechase cross-country podnikem.

Na samém počátku byly parforsní hony, které se v 19. století staly velkou módní zálibou šlechty. Skupinky jezdců v barevných kabátcích, na koních se smečkou psů, pronásledovaly zvěř a překonávaly přitom různé přírodní překážky. Z Anglie se tato zábava brzy rozšířila i do Čech. První hon uspořádal na svém chlumeckém panství v roce 1836 hrabě Oktavián Kinský. V roce 1841 byly parforsní hony z iniciativy knížete Františka Lichtenštejna, velitele 9. husarského pluku, přeneseny do Pardubic. Tady také dosáhly největšího rozmachu. Nejen proto, že tu vznikla parforsní společnost, ale i kvůli charakteru krajiny, která se podobala velkému anglickému parku.
Již v prvních desetiletích 19. století začaly být v Anglii součástí parforsních honů překážkové dostihy. Nabývaly velké popularity a rychle se rozšiřovaly. V roce 1836 se pak běžel první ročník Velké národní steeplechase. Velká liverpoolská, jak se také dostih nazývá, inspirovala české milovníky rychlých koní k vybudování závodní dráhy v Pardubicích. Stalo se tak roku 1856. A protože pořadatelé chtěli postavit jiný druh překážek, než jaké byly běžné v ostatních evropských zemích, vznikla ojedinělá a mimořádně náročná překážková dostihová dráha. Velká steeplechase se však zrodila až o osmnáct let později. S jejím vznikem jsou spojena jména hraběte Maxe Ugarta, prince Emila Fürstenberga a Oktaviána Kinského. První Velká pardubická steeplechase se běžela 5. listopadu 1874 o osm tisíc zlatých. Startovalo v ní 14 koní a jezdců. Vítězství si nakonec odnesli plnokrevný hřebec Phantome s anglickým žokejem Sayersem. Průběh dostihu i výsledek vzbudily mimořádný ohlas nejen u nás. Od té doby se Velká běžela každý rok. Výjimkou byla pouze válečná léta, politické události v roce 1968 a v letech 1876 a 1908 zmařilo konání dostihu počasí.
Jediným koněm, který ve Velké pardubické České pojišťovny zvítězil čtyřikrát, je fenomenální ryzák Železník. Jako první proběhl cílem v letech 1987, 1988, 1989 a 1991, vždy v sedle s žokejem Josefem Váňou. Celkem na startu Velké stál sedmkrát. Byl také prvním koněm, který potřeboval k překonání 6900 metrů dlouhé trati méně než deset minut. V roce 1987 zvítězil v čase 9:56,13.
Nejúspěšnějším jezdcem ve Velké je zatím jediný její šestinásobný vítěz Josef Váňa. Čtyřikrát zvítězil s již zmiňovaným Železníkem, popáté v roce 1997 v sedle hnědáka Vronského. Šestý triumf vybojoval v roce 2009 s hnědákem Tiumenem.
Jedinou ženou, která zvítězila ve Velké pardubické, byla Lata Brandisová. Úspěchu dosáhla v posledním předválečném ročníku v roce 1937 s klisnou Normou.
Anglický jezdec Williamson, který ve Velké pardubické zvítězil v letech 1890 a 1893, je jediným, jehož jméno najdete rovněž na listině vítězů Velké národní steeplechase v Liverpoolu.
Rekord tratě drží od roku 2008 Sixteen s žokejem Josefem Bartošem, která své druhé vítězství vybojovala v čase 8:58,99 minuty.

Historie VP od roku 1874

Propozice

Něco o Velké pardubické

Aktuality

Listina vítězů

120. VP ČP - přihlášky







3.kapitola-Veselý příběh



Příběh:

SLIBNÉ ZAČÁTKY

Po dražbě putovala Arva do Topoľčianek. Odtud si ji před Vánocemi odvezl do svého tréninkového střediska v Lysé nad Labem k Františku Vítkovi, kterému se kobylka zalíbila stejně jako věhlasnému žokeji Vlastimilu Smolíkovi. A tak tito tři spolu utvořili stěží překonatelnou "partu".
Arva přijímala tréninkovou práci velmi ochotně, dokonce s radostí. Ale s její dostihovou premiérou trenér Vítek nikterak nepospíchal, dopřál raději kobylce čas dospět a udělal dobře. A tak Arva poprvé ochutnala nezaměnitelnou atmosféru dostihů až v neděli 14. června 1986 ve Velké Chuchli. Na start 1035 metrů dlouhého dostihu pro dvouleté nezvítězivší koně vyběhlo pět klisen. Vítězkou se stala klisna Dalisa, svěřenkyně legendární jezdkyně Evy Palyzové. Nikdo však nad druhým místem Arvy nesmutnil. Pan Smolík zůstal věrný přísloví "První vyhrání z kapsy vyhání" a dal raději kobylce příležitost se s dostihy seznámit. Věděl, že by stačilo Arvu jen postrčit a vyhrála by ona...
O čtrnáct dní později se Arva postavila na start 1000 metrů dlouhého dostihu, tentokrát ve Velké Chuchli. Soupeřkami se jí stalo dalších sedm klisen, které stejně jako Arva ještě neokusily, jak chutná vítězství. Jenže na Arvu stěží stačily, protože ryzá klisnička před nimi proťala pomyslnou cílovou pásku o propastných devět délek dříve. A tak začala série skvělých vítězství...
Ačkoli byla Arva po svém premiérovém vítězství skvěle naladěná a připravená pracovat, trenér Vítek se přesto rozhodl dopřát jí odpočinek a přihlásil ji do dalšího dostihu až 3. srpna. V 1200 metrů dlouhé Ceně Masise si Arva hravě poradila s osmi hřebci a vyhrála o jeden a půl délky. Tímto vítězstvím na sebe upoutala pozornost odborníků i laické veřejnosti. Subtilní kobylka v dostihu sama dokázala odhadnout, kdy má akcelerovat, pochopila, že to, co se po ní chce, je vyhrávat! Panoval však všeobecný názor, že Arva bude dobrá pouze jako mílařka, prý jí chybí vytrvalost...
Další Arvin start se konal v neděli 13. září. Jako horká favoritka 1400 metrů dlouhého Geršova memoriálu nezklamala, i když to bylo doopravdy jen o nos před slušovickým Laurem. Jenže - zvítězila, a to se počítá.
Veleúspěšnou sezonu ukončila kobylka 11. října v Ceně zimní královny na 1600 metrů. Porazit se ji pokoušelo jedenáct soupeřek, ale Arva zvítězila lehce o 3 a 3/4 délky a stala se tak nejlepší klisnou roku (obsadila třetí místo v anketě Kůň roku 1987 za dnes již legendárním Železníkem a Formanem).

SPANILÁ JÍZDA

Před nadcházející sezonou 1988 utrpěla Arva ve výběhu zranění - jiná klisna ji kopla do pravé plece. Naštěstí se díky rychlému veterinárnímu zákroku kobylka zotavila a mohla začít včas trénovat na svůj první start - 1600 metrů dlouhou Velkou jarní cenu, která se běžela 15. května. V poli jedenácti hřebců to Arva neměla snadné. Cválala na konci pole a až 150 metrů před cílem se začala posouvat dopředu. Jako rozžhavená parní lokomotiva lehce předběhla dosud vedoucího Vamberka. Zvítězila o čtyři a půl délky a získala tak pro sebe první klasický dostih a zároveň první díl trojkoruny.
Poté přišlo z Topoľčianek rozhodnutí poslat Arvu do skvěle obsazeného mezinárodního dostihu v Bratislavě, aby všem dokázala, že je stejně dobrá na dlouhých distancích, jako na krátkých. A tak se ryzka, která právě cestování nemilovala, postavila na start 2000 metrů dlouhé Ceny Turf klubu SZM. Průběh dostihu Arvě příliš nepřál. Po dvou kolizích naštěstí opět našla ztracenou rovnováhu a podél bariéry umně vedená žokejem Smolíkem dotahovala náskok ruských koní Sarose a Elastika. Porazila je doslova v posledním cvalovém skoku. Dokonce i překvapený slavný ruský trenér Nikolaj Nasibov se tehdy o Arvě vyjadřoval velmi pochvalně na úkor svých svěřenců.
Jak se blížil 26. červenec, termín 2400 metrů dlouhého Československého derby, stále sílily pochybnosti o Arviných vytrvaleckých schopnostech. Na vážkách byl dokonce i sám žokej Smolík, který Arvu znal lépe než kdokoliv jiný. Trenér Vítek kromě Arvy trénoval i Laténa, o kterém se v souvislosti s derby hovořilo jen v samých superlativech. Dokázal vyhrát úžasným stylem jak 2000 metrů dlouhou Mírovou cenu, tak i Velkou červnovou cenu Rudého práva. Ovšem s Arvou se zatím v přímém souboji nesetkal. Vlastimil Smolík byl na vážkách, zda si pro derby zvolit silného napajedelského hřebce Laténa nebo drobnou kobylku, kterou však měl upřímně rád. Již jednou se ocitl v podobné situaci, kdy měl volit mezi klisnou a řebcem. Zvolil klisnu a... prohrál! Tentokrát se tedy rozhodl obráceně a pro derby si nechal osedlat Laténa. Do sedla Arvy byl angažován Angličan William Lord.
Na start dostihu se postavilo celkem šestnáct koní. Arva měla v průběhu dostihu dvě vážné kolize, při jedné z nich šla takřka "do kolen". Žokej Lord však zachoval chladnou hlavu a ani Arva se nechtěla tak snadno vzdát. V době, kdy se zdálo Laténovo vítězství téměř jisté, začala kobylka předbíhat jednoho soupeře po druhém. Na chvíli se pak dostala i před vedoucího Laténa. Asi dvanáct metrů před cílem běželi oba koně těsně vedle sebe. Bude to Latén nebo Arva? Na tribunách to vře, nakonec Arva vítězí po tuhém boji o hlavu! Velký úspěch zaznamenal trenér Vítek - první tři koně v cíli, tedy Arva, Latén a Vokál, byli jeho svěřenci. A Vlastimil Smolík? Ten se bohužel opět přepočítal... Arva, o níž se ještě před derby tvrdilo, že není vytrvalá, se přizdobila modrou stuhou a k získání klasické trojkoruny jí zbýval už jen jeden krůček - zvítězit v Saint Leger na 2800 metrů.
Po svém "přehmatu" ve výběru koně pro derby se Vlastimil Smolík opět vrátil do sedla Arvy. V Lysé nad Labem začala příprava kobylky na třetí klasické dostihy - Memoriál Ing. B. Tichoty, tedy Oaks (2400 metrů). 31. července se na chuchelském hippodromu postavila Arva na start dostihu jako horká favoritka a svou roli sehrála bez nejmenšího zakolísání - zvítězila v čase 2:33,23 min.

ZBYTEČNÁ PROHRA

Za tři týdny, tedy 28. srpna, se konal v polské Varšavě Arvin důležitý mezinárodní dostih - Cena Prahy na 2400 metrů. Arva byla opět považována za horkou favoritku, ale...
V dostihu měla roli vodičky pro Arvu sehrát zákupská klisna Silistra v sedle s žokejem Tomášem Váňou. Ovšem místo aby Arvě pomohla, spíš jí uškodila. Po startu šla do čela ruská Astra a za ní cválala... Arva! Silistra se v poklidu "vezla" až za ní. Arva tedy dělala vodičku Silitře, nad čímž nechápavě kroutili hlavami jak diváci přímo na tribunách, tak i tisíce diváků před televizními obrazovkami u nás doma. Arva nakonec docválala do cíle druhá, tři délky za domácí Diaminou. Silistru v cíli dělilo od vítězky neuvěřitelných čtrnáct délek - skončila poslední, šestá! Důvodem, proč žokej Tomáš Váňa neuposlechl ordre trenéra, měla být údajně nezanedbatelná odměna za poražení Arvy...

ODCHOD DO CHOVU

Se svými dostihovými fanoušky se Arva rozloučila 6.listopadu 1988. Na chuchelském závodišti tehdy naposled proběhla cílovou páskou s žokejem Smolíkem a pak ozdobena přikrývkou s nápisem Kůň roku 1988 nastoupila do přepravníku, který ji naposledy odvezl do tréninkového centra v Lysé nad Labem a odtud do domácích Topoľčianek, kde na ni čekaly stovky nadšených domácích fanoušků. Přivítání bylo opravdu velkolepé, hodné královny - královny turfu!
Arva se však v Topoľčiankách dlouho neohřála. Uvažovalo se o jejím dalším chovatelském využití. Velký zájem o ryzku projevil rodný hřebčín Napajedla, nakonec na jaře následujícího roku odešla do německého Ostenhofu. Celkem dala sedm hříbat. První kobylka (po Price) uhynula. Roku 1991 následoval ryzý hřebec Arvan (po Surumu). Ten byl poměrně úspěšný, roku 1994 vyhrál I. mezinárodní slovenské derby v Bratislavě. Další hříbata - Asuma (po Surumu, nar. 1992), Avellana (po Sure Blade, nar. 1993), Amonda (po Mondrian, nar. 1995), Agga (po Mondrian, nar. 1996) a Adda (po Solorstern, nar. 1997) - bohužel nezaznamenala výraznějších úspěchů. Z Arviných dcer se v chovu uplatnila Asuma, která dala roku 1999 hřebce Aola (po Winged Love).




4.kapitola-Poloviční překrok



Poloviční překrok - je to cvik, při němž se kůň pohybuje diagonálně dopředu a zároveň do strany a je ohnutý ve směru, jímž se pohybuje.



Cíl drezury


Cílem drezury je harmonický vývoj koně a jeho schopností. Výsledkem je kůň klidný, pružný, uvolněný a obratný, ale také důvěřivý, pozorný a bystrý, čímž se dosáhne úplného souladu s jezdcem.
Tyto vlastnosti se projevují:
1. Uvolněností a pravidelností chodů, souladem, lehkostí a nenuceností pohybu, odlehčením předku a angažovaností zádě, která je zdrojem živého kmihu, přijmutím udidla a podrobení se vždy a všude bez napětí a odporu.
2. Kůň působí dojmem, že dělá dobrovolně vše, co je od něj požadováno. Důvěřivě se podřizuje svému jezdci, zůstává dokonale rovný na rovné čáře, je příslušně ohnut na křivkách.
3. Jeho krok je pravidelný, uvolněný a nenucený. Klus je uvolněný, pravidelný, pružný, vznosný a živý. Cval je plynulý, lehký a kadencovaný. Záď není nikdy neaktivní nebo loudavá. Kůň reaguje na nejjemnější pobídky jezdce, a tak oživuje všechny části těla.
4. V důsledku živého kmihu a ohebnosti kloubů, které jsou prosté paralyzujícího účinku odporu, kůň poslouchá ochotně a bez váhání a reaguje na různé pobídky klidně a přesně v přirozené harmonické rovnováze jak fyzické, tak duševní.
5. Při veškeré práci, i při zastavení, kůň musí být "na přilnutí". Kůň je "na přilnutí", když krk je více nebo méně zvednut a vyklenut podle stupně výcviku a podle prodloužení nebo shromáždění chodu, přijímá udidlo s lehkým a měkkým kontaktem a stálou poddajností. Hlava musí zůstat v ustálené poloze krku, zpravidla nepatrně před svislicí, s pružným týlem jako nejvyšším bodem šíje, kůň se nevzpírá jezdci.
6. Kadence je výsledkem dobré harmonie, kterou kůň ukazuje, když se pohybuje s dobře zřetelnou pravidelností, výrazností a vyvážeností. Rytmus, který kůň udržuje ve všech chodech, je integrální součástí kadence. Kadence musí být udržována při všech různých cvicích a při všech variantách každého chodu.






5.kapitola-Kulhání koně



Kůň jako ortopedický pacient




Fyziologické základy kulhání koně
Kůň nás okouzluje svou ušlechtilostí, silou a především ladností svých pohybů. Jde o mohutné zvíře, které bylo šlechtěno k tomu abychom měli užitek či potěšení především z jeho pohybu. To je také základ toho, že právě u koně (zvířete zrozeného k běhu) je funkčně disponovaný pohybový aparát vystaven vysokým nárokům. Ovšem je třeba si uvědomit, že toto zvíře bylo původně stvořeno k volnému pohybu v odkrytém terénu. Chcete li k určitým tělesným proporcím se kůň v průběhu času vyvinul (jak praví evoluční teorie) a nám je známější pouze poslední úsek tohoto vývoje, který začal asi před 4000 lety procesem zvaným domestikace. Člověk od té doby koně přetváří k obrazu svých potřeb. Tedy k vzhledu, který se mu právě jevil nejvhodnější pro jeho účely. Tak potkáváme koně více či méně ušlechtilé. Mluvíme o koních chladnokrevného či teplokrevného typu, různého vzrůstu charakteristickému pro určitá plemena (koně, pony, miniaturní plemena) atd. Potom nám zůstane jenom zobecňující fakt , že pouze zdravý kůň může podat nárokované výkony.
O poruchách pohybového aparátu koní bylo v tomto, v Českých zemích, nejoblíbenějším koňařském časopise popsáno poměrně mnoho. Často byli též probrány onemocnění, se kterými se mnohdy chovatel za svůj život nepotká. Je zřejmé, že takových zajímavých témat nás na těchto stránkách také čeká dost a dost. Ne druhé straně se asi každý majitel či trenér koně potkal s kulháním svého svěřence, které potřeboval řešit. Problémy pohybového aparátu, v závislosti na využití koně, mohou zabírat více než polovinu veterinární péče. Bohužel jsem měl případ, když tři celkem zdatní chovatelé svorně popisovali kulhání na úplně jinou končetinu než jsem tvrdil já jako přivolaný veterinář. I to se může stát… V takových případech je nutno prokázat kde je problém (okamžitý důkaz je možný například vyblokováním bolesti injekčně svodným znecitlivěním) a stanovit diferenciální diagnózu. Tedy kde se problém nachází a co je jeho příčinou. Pokusíme se proto věnovat diagnostice a prevenci kulhání obecně v krocích:
  1. stanovíme končetinu, na kterou kůň kulhá,
  2. lokalizujeme místo odkud bolestivý proces pochází,
  3. stanovíme základní principy jak řešit už vzniklé problémy pohybového aparátu, které se vyskytují nejčastěji a co je podstatně důležitější, jak jim předcházet. Několik praktických tipů a rad se může vždy hodit…







6.kapitola-Guarter horse legendy


Železník,velká legenda dostihového světa.

Životní pouť Železníka začala 29. dubna 1978 v PP Šamorín. Na svět ho přivedla Želatina (*1968). Na dráze byla zcela podprůměrná a ani v základním šamorínském stádě nikterak nevinikla. Dala celkem 6 hříbat. Železník byl jejím posledním hříbětem. Želatina uhynula roku 1992. Otec Železníka Zigeunersohn (*1965) byl úspěšným východoněmeckým plemeníkem a na rozdíl od Želatiny se prosadil i na dráze.

Když byl Železníkovi rok, byl zakoupen ACHP Slavkov a začal jeho trénink. Zpočátku nebyl považován za veliký talent.

Jako dvouletý vůbec nezávodil a jako tříletý toho v rovinových dostizých také moc nepředvedl. Následovalo zranění nohy, po jejím vyléčení ho trenér M. Kantek doporučil prodat.

V polovině sezony roku 1982 byl čtyřletý Železník zakoupen Státním statkem Světlá Hora. První dva dostihy pro něj nedopadly slavně. V říjnové Ceně JZD Slušovice doběhl na 18. místě z 19 startujících.

Sezona 1983: Ve Velké ceně Slezska zvítězil Železník jistě o 2 délky, následovala další 2 druhá místa, a pak 9. října opět vítězství. Další start opět proměnil ve vítězství. Rok poté (1984) již patřil k elitě československých steeplerů a předcházela ho pověst takřka neporazitelného koně. Železník si toho roku připsal ještě 3 vítězství. V cene riaditela ŠZB převálcoval pole devíti soupeřů zadrženě o 10 délek. Zaútočil 600 m před cílem a pak již jen hladce získával náskok. V ceně ÚV odb. svazu pracovníků zemědělství vyhrál s Josefem Váňou zadrženě daleko nad 17 soupeři.

Říkalo se, že úspěch v Ceně ÚV odb. Svazu je prvním stupněm ke zkoušce nejtěžší - VP steeplechase. Z toho vycházeli i Světlohorští, a tak začali Železníka systemeticky připravovat na start v tomto slavném dostihu. Železník zvítězil roku 1985 ve 2 kvalifikačních dostizích. Mezi ním utrpěl však i jednu porážku, když ho o drtivých 20 délek porazil pozdější účastní Velké národní Essex. 6.října nastoupil Železník jako jeden z favoritů poprvé na start VP v sedle s A. Novákem. Téměř polovinu dostihu absolvoval bez zaváhání, ale prasklá přezka uzdečky po překážce č. 13 znamenala konec nadějím. Žezlo v dostihu převzal Železníkův stájový druh Paramon, který docválal pod Josefem Váňou na 2. místě za vítězným Festivalem. Své kvality ale Železník beze zbytku potvrdil 3. listopadu v Ceně čs. televize, když zvítězil o 5 délek nad Solistem.

Roku 1986 pokračoval Železník ve svém úspěšném vítězném tažení. Vyhrál bez problémů 3 kvalifikační dostihy. Do VP odstartoval 12. 10. v sedle s A. Novákem opět jako horký favorit. Po kolizi s ruským koněm bohužel ztratil jezdce. Byl opět nasednut, ale vedoucí skupina byla již daleko vpředu. To Železníka vyvedlo z míry. Velké zahrádky sotva prošel, s problémy překonal Hadí příkop i Velkou Velou vodu, ale Havlův skok dvakrát odmítl skočit a při třetím pokusu jezdce shodil. Tak skončili naděje na boj o vítězství. Tento Železníkův pád znamenal i vážné zranění A. Nováka, a tak bylo rozhodnuto, že v sezoně 1987 bude ryzáka jezdit Josef Váňa...

Hned 1. start sezony 1987 proměnila dvojice Železník - Váňa ve vítězství. V dalším dostihu se utkal s Formanem, bohužel ale upadl na 4. překážce před cílem, na obávaných zahrádkách. Ovšem o měsíc později zvítězil nad Formanem a dalšími soupeři o 10 délek. V srpnu vyhrál ve Slušovicích o 7 délek.

97. Velká pardubická: Železník po třetí na startu, tentokrát s J. Váňou v sedle. Startovalo 12 koní. S Taxisem se nevyrovnali 2 koně. K Hadímu příkopu přiváděl své soupeře energií nabitý Kladrubský Forman v nevídaném tempu (díky kterému Železník zvítězil v rekordním čase - 9:56,13 min.).Stal se 1. koněm v historii dostihu, který pokořil bájnou hranici 10 minut. Toto vítězství se stalo pro Železníka i jeho realizační tým v čele s trenérem MVDr. Čestmírem Olehlou jakousi Satisfakcí. Před několika měsíci totiž odjel do Anglie jako kandidát do Velké Národní v Liverpoolu, byl však vláčen pro podezření z infekční nemoci po různých vyšetřeních. Nakonec nebyl na start dostihu připuštěn. Železník si tímto vítězstvím rovněž vynahradil předchozí 2 nezdařené ročníky VP a přizdobil se titulem Kůň roku 1987...

V následující sezoně 1988 se Železník předvedl ve skvělé formě. První dva starty proměnil v jasná vítězství. Jediný zahraniční start absolvoval v Hannoveru. V tomto dostihu doběhl 8. z 12 startujících. 28. srpna nastoupil na start Steeplechase Simona jako Favorit a porazil mimo jiné i vítězku VP Libentínu. 9. října VP: 12 soupeřů. Do cíle doběhli pouze 3 koně. Železník na 1. místě (10:59,8).

Sezonu 1989 zahájil Železník 27. května zahájil dvěma vítězstvími. Posledním Železníkovým startem před 99. ročníkem VP byla zářijová Steeplechase Koroka. Železník vyhrál o 1 a 1/4 délky nad Formanem.

25 koní na startu VP (8. října).Na Taxisu skončilo 7 koní, 2 z nich se bohužel na nohy nikdy nepostavili. Železník zvítězil o 7 délek nad Frází.

V revolučním roce 1990 startoval Železník pouze 3x. Zvítězil 2x. Před VP roku 1990 absolvoval Železník 2 dostihy.Do cílové rovinky vbíhal spolu s Drakem s Václavem Chaloupkou. V tomto momemtě se ukázalo jaké maličkosti mohou rozhodovat o vítězi. Václav Chaloupka totiž v průběhu dostihu ztratil bičík a v cílové rovince nemohl svého svěřence dostatečně pobízet. Železník zvítězil po tuhém boji o 3 délky. Byl vyhlášen potřetí Koněm roku.

Roku 1992 Železník startoval v 1 připraveném dostihu a velmi lehce zvítězil. V neděli 11. října měla dvojice Váňa-Železník rekord na dosah ruky. Nestalo se tak, tentokrát vinou demonstrantů (kteří nedokázali nic, protože na jedné straně "bránili" dostihové koně a na druhé straně klidně házeli cihly po koních policistů)! Historie přišla o rekord rekordů - 5 vítězství 1 koně a jezdce.


Jen několik dní po VP, 29. října 1992, utrpěl Železník na běžné vyjížďce frakturu korunkové kosti pravé zadní nohy. Byl okamžitě převezen do veterinární nemocnice v Brně, kde se mu dostalo nejlepší péče. Noha se zahojila - přesto však zranění znamenalo definitivní tečku za jeho oslnivou sportovní kariérou. Podzim svého života prožil doma ve Světlé Hoře. Ve stáji v Malé Morávce nedaleko Bruntálu, kdy žil od roku 2000, měl jako jediný kůň absolutní volnost v podobě neomezeného výběhu.

Dne 22. prosince 2004 všechny milovníky koní i většinu ostatních zasáhla smutná zpráva - Železník byl kvůli mnoha zdravotním problémům souvisejícím s jeho vysokým věkem uspán...

Železník absolvoval 58 startů: 30x první, 9x druhý, 1x třetí, 1x čtvrtý, 2x pátý. Výhry 1 723 800 korun).









PŘÍŠTĚ SE DOČTETE-NĚCO O 3 WESTERNOVÝCH PLEMENECH
                                 JAK SE SPRÁVNĚ MÍSTUJE
                                 KLKÁNÍ
                                 WESTERNOVÉ DISCIPLÍNY
                                 PARKUROVÉ PŘEKÁŽKY
                                 NOVÁ SOUTĚŽ O SKVĚLÉ CENY!




MÁTE SE TEDA NA CO TĚŠIT!DOUFÁM ŽE TOHLE ČÍSLO SE VÁM LÍBILO,PŘÍŠTĚ ZASE AHOOOJ!


Siamská kočka

14. července 2010 v 16:25 | Jana
Siamská kočka patří mezi krátkosrstá plemena kočky domácí. Siamské kočky mají charakteristické zbarvení - obličej, tlapky a ocas jsou tmavé a tělo má světle čokoládově hnědé zbarvení. Plemeno vzniklo okolo roku 1700 v Thajsku. Siamské kočky mají hmotnost v rozmezí 2,5-5,5 kg, hlučnou povahu a jsou velmi energické a zvídavé. Mají až psí povahu a bez jejich asistence se v domácnosti zpravidla nic neobejde. Snadno se také naučí chodit na vodítku na procházku se svými pány.

Obsah

[skrýt]


Stavba těla

Siamská kočka je středně velká kočka se zadníma nohama delšíma, než jsou přední. Tlapky jsou malé a oválné. Ocas je dlouhý a tenký. Hlava má podlouhlý trojúhelníkovitý tvar, nos je dlouhý a rovný, uši mají rovněž trojúhelníkovitý tvar a opticky prodlužují hlavu. Oči jsou šikmo posazené a modré. Srst je krátká bez podsady, s výrazným leskem.


Historie

V 19. století se siamské kočky dostaly do Evropy a poprvé byly vystaveny na výstavě v Londýně roku 1871. Křížením s domácími kočkami došlo k poklesu čistokrevnosti tohoto plemene a od roku 1984 se chovatelé snaží o obnovu tohoto plemene. V současné době je původní typsiamské kočky od té současné natolik odlišný, že byla původní siamská kočka zaregistrována u FiFe pod názvem thajská a chová se jako odlišné plemeno.

Barevné variety


Základní

Seal point - černohnědé odznaky


další variety ředěné variety

  • Chocolate point - čokoládové odznaky
  • Blue point - modré odznaky
  • Liliac point - lilové odznaky
  • Creme point - krémové odznaky


další zbarvení

Želvovinové, které působí na základní a ředěné barevné variety
  • Tortie point - želvovinové odznaky


Z pohledu chovatele

Siamská kočka vyžaduje pozornost a bývá ráda jejím středem, miluje mazlení a hlazení, naučí se i aportovat hračky. Hlasitě projevuje svoje nálady - kocour v říji až tak hlasitě, že o tom ví širé okolí.
Krátká a jemná srst siamských koček nevyžaduje žádnou zvláštní péči. Ohledně barvy je zajímavý fakt, že koťata se rodí vždy čistě bílá - a teprve časem jim ztmavnou nohy, ocas, uši a čumáček - takzvané odznaky. Vybarvení je dokončeno ve stáří tří let.