Březen 2010

Něco o Orionkovi

28. března 2010 v 13:09 | Jana
Plemeno:Norik
Jméno:Orion
Zaměření:Rekreace,western
Věk:8 let
Pohlaví:hřebec
Majitel:V. Šranková a částečně já :-)
Povaha:Orionek je velice hodný koníček,s čištěním nemá problém a pod sedlem je jako beránek!Sice když ho chci naklusat mi trošku vybočuje,ale na to jsem si už zvykla :-))

Moje láska...Orion....

28. března 2010 v 13:04 | Jana

Tady je moje jediná láska,koníček ze stáje kde jezdím,můj milovaný Orionek!


Já na Orionkovi!


Zase já a orisek

Kůň Převalského

11. března 2010 v 15:45 | Jana

Kůň Převalského je pravděpodobně přímým potomkem prakoně Equus caballus. Na území stepí a pouští střední Asie divoký kůň přežíval nerušeně až do doby, kde zde došlo k rozvoji pastevectví. Pak jej pastevci začali honit a jako konkurenta svých stád dobytka vybíjet. Zbylo z něj jen několik ojedinělých kusů. Měl tehdy různé označení, Kirgizové jej pojmenovali kertag, Mongolové tache a Číňani jema. Druhým z předků dnešních koní byl Tarpan, ten ovšem útok člověka nepřežil.

Fjordský kůň

11. března 2010 v 15:43 | Jana


Historie
Fjordský kůň byl domestikován okolo roku 2000 př. n. l. Relativní izolace Skandinávského poloostrova napomohla k udržení jeho původního charakteru. Z konce 10. století figuruje fjordling na dobových nákresech Vikingů. Fjordský kůň byl mimo jiné používán i při zápasech hřebců, které nezřídka končili smrtí poraženého hřebce. Vikingové takto ověřovali zdatnost chovných hřebců. Vikingové rozšířili toto plemeno do Velké Británie, na Island a Skotska. Zde fjordský kůň ovlivnil i tamní plemena. Zemí původu bývá označováno Norsko, kde je fjordling národním symbolem. Fjordský kůň patří mezi jedno z nejstarších a nejčistších plemen nejen v Evropě. Je, ale pravděpodobné, že toto plemeno má původ až z střední Asie, kvůli veliké podobnosti s koněm Převalským. Do Norska se dostal později, asi před 4 000 lety. Jeho název prošel několika změnami, například Nordfjordling, Nordfjordhest, Vestlandhest, či jenom Fjordhest. Pro svůj klidný temperament a pracovní spolehlivost je fjordling rozšířen do mnoha zemí.
Popis
Charakteristickými rysy fjordského koně je výrazný úhoří pruh, barva jeho srsti, dvoubarevná hříva a zebrování na nohou. Fjordský kůň si zachoval jako jediné domestikované plemeno svoji původní divokou barvu. Fjordům roste dlouhá splývavá hříva, která se ale často zastřihuje podle zvyku Vikingů. Dnešní fjord je o trochu větší než jeho předkové, jeho výška se pohybuje mezi 132-142 cm a délka mezi 140-150 cm. Je to robustný a mohutný kůň. Fjordský kůň je starobylé plemeno s pevným zdravím, otužilostí a velkým výkonem
Povaha
Fjordský kůň je tvrdý, odolný a inteligentní. Je schopný práce i při malé potravě.Moderní fjordling je opravdu univerzálním koněm, který zvládne jakoukoliv práci a je schopen naučit se mnoha složitým akcím.
Využití
Toto plemeno je velmi všestranné, vhodné do jakéhokoliv odvětví jezdeckého sportu. Patřil k výborným plemenům pro horskou práci, jelikož má výbornou obratnost a je velmi vynalézavý. Hodí se jak pro vytrvalostní jízdy, tak pro parkur, drezúru, velmi oblíbený je pro agroturistiku. Dnes se již skoro nepoužívá do zápřeží , našel ale uplatnění ve vozatajských soutěžích, kde svojí obratností předčí ostatní plemena. U nás je často křížen s huculem a využíván v lesnictví. Pro práci v našich lesích je ale poněkud lehký.

Berberský kůň

11. března 2010 v 15:41

Původ a historie


Domovem Berberského koně jsou země severní Afriky (Maroko, Alžírsko, Tunis). Oblast známá též jako berberské pobřeží ("berberské" = cizí, nebo přesněji nekřesťanské). Pokud by byly pravdivé domněnky, že berber pochází ze skupiny divokých koní, jež přežily dobu ledovou, pak by byl mnohem starším plemenem než arobský plnokrevník.Další teorie ho spojuje s achaltekinským koněm, plemenem Turkmenů. Ale názory na původ berberského koně se liší, proto o něm mohou odborníci pouze spekulovat.
Jeho vliv na vývoj koňských plemen je však nezpochybnitelný. Po arabovi se jedná o druhé nejhojněji využívané plemeno pro zušlechťování ostatních plemen. Jeho tvrdá konstituce a přizpůsobivost různým přírodním podmínkám patří mezi ceněné vlastnosti při využívání berberů v chovu. Jeho krev koluje v krvi španělských koní (andaluský kůň), anglických plnokrevníků (berberský hřebec Godolphin Barb, jeden ze tří hřebců - zakladatelů linie anglického plnokrevníka) ale i v krvi koní ze Severní (mustang) a Jižní (criollo) Ameriky.

Plemenné znaky



Moderní berber má velký podíl arabské krve, což ho však v typu příliš neovlivnilo a uchoval si svůj charakteristický vzhled.

  • Barva - díky vlivu araba dnes převážně bělouši, původně hnědáci a vraníci.
  • Výška v kohoutku - 145 - 155 cm.
  • Stavba těla - hlava - rovná, úzká, mírný náznak klabonosu; krk - delší, výrazný kohoutek; plece - ploché; záď - strmá, ohon je nasazen nízko; nohy - štíhlé, velmi silné; kopyta - úzká s tvrdou rohovinou.

Berberský kůň je méně známý než arab patrně proto, že postrádá jeho přitažlivý vzhled a vrozenou eleganci. Je však stejně odolný, dokáže stejně jako on vyjít s malým přídělem potravy. Má stejnou schopnost vyvinout na krátkou vzdálenost ohromnou rychlost. Pro svou vytrvalost, obratnost, ovladatelnost, odvahu a také dobrý výcvik měli a mají tito koně vysokou hodnotu.

Chov a využití berbera


Kdysi tvořil podstatnou součást muslimských jízdních vojsk. V jeho domovině patří nejkrásnější berberští koně Spahiům, příslušníkům alřírské a tuniské jízdní kavalerie. V současnosti je však můžeme spatřit už jen na různých severoafrických slavnostech, které připomínají vojenskou minulost těchto zemí.
Berber se dále uplatňuje v chovu a v různých jezdeckých disciplínách. Používá se v drezúře a též jako velmi vytrvalý kůň v distančních jízdách. Rovněž rekreační jezdci si berberských koní velmi cení.

Hádanka

10. března 2010 v 16:37 | Jana
Takže schválně jestli víte co vznikne,když skřížíte osla a klisnu

-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-


Takže správná odpověď je

-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-

-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-

-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-

-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-

-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-

-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-

-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-

-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-

-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-

-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-

-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-

-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-

-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-

-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
dolů
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-

-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-

-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-

-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Ještě jdi dolů
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-

-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-

-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-

-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-

-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
ještě
-
-
-
-
-
-

-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
ještě dolů
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-

-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-

Správná odpověď je:Mula

Čištění

10. března 2010 v 7:14 | Jana
Každý kůň musí mít svoje čištění aby se předešlo různým infekcím.Potřebujeme:Jemný kartáč,hřbílko buď kovové nebo gumové,oxistují i plastová ale ty se obvykle používají na rozčesávání hřívy.Pak musíte mít rýžový kartáč,kopytní háček,hrubý kartáč-tím nikdy nečistíme koni celé tělo,jenom odstraňujeme ztvrdlé kousky bláta nebo i jiné nečistoty které normálním kartáčem nevyčistíte.Když čistíte koni ocas nikdy si nestoupejte přímo za něho neboť vás může kopnout.Stoupejte si vedle něho a z boku si berte žíně.Kopyta se čistí vždy koni ze zadu,samozřejmě né doslova.Stoupnete si zády k hlavě koně a za rousí si vyzvednete kopyto,když kůň nebude chtít poslechnout,dejte mu pamlsek nebo ho donuťte aby se posunul vahou a nebo skuzte nějaké jiné metody.Kovář koni musí okovat kopyta alespoň 2x do měsíce,taky to můžete posoudit podle stavu kopyt.

Oduždění a odsedlání

10. března 2010 v 7:07 | Jana
Odsedláváme tak,že nejdříve odepneme podbřišník a necháme ho volně viset,třmeny zkrátíme a zavážeme nahoru,pak podbřišník přehodíme přes sedlo a ztáhneme sedlo dolů z koně.


Odužďujeme tak,že nejdříve rozepneme podhrdelník a pak uzdečku přetáhneme i s otěžemi z hlavy koně.Do podhrdelníku se zapínají otěže uzdečky,to proto,aby se nezamotaly.

Uždění

7. března 2010 v 8:42 | Jana
A máme tu konečně i uždění koně či poníka,takže jdeme na to:

1.krok:Sundáme stájovou ohlávku.Otěže navlékneme přes hlavu na krk koně.


2.krok:Oběma rukama uchopíme uzdečku za lícnice.Ruce přidržují uzdečku tak,že udidlo je před hubou koně.


3.kork:Pravá ruka fixuje uzdečku na hlavě koně,levá ruka přidržuje udidlo před hubou koně.

4.krok:Levá ruka pomocí palce umístí udidlo,přičemž pravá ruka stále udržuje napnuté lícnice uzdečky.Pokud kůň nechce udidlo přijmout skusíme více přitlačit a říct HAM,když ani to nepomůže uplaťte ho na kousek mrkve.


5.krok:Když je konečně udidlo v hubě koně,ruce společně uchopí uzdečku za nátylník a opatrně přetáhnou uzdečku koni přes uši.


6.krok:Srovnáme nátylník uzdečky,čelenku,uši,hřívu.Kštici vytáhneme z pod čelenky(kštice je ofina koně).


7.krok:Zkontrolujeme polohu podhrdelníku.Zapneme podhrdelníks vůlí na pěst.

8.kork:Srovnáme nánosník a zapneme s vůlí na 2 prsty.


9.kork:Srovnáme a zapneme podpínací řemínek.Opět nijak neutahujeme.

Sedlání

7. března 2010 v 8:35 | Jana
Takže a máme tu konečně sedlání koně či poníka,začínáme:


1.krok:Sedlo dáváme vždy na dobře vyčištěného koně či poníka.Postupujeme tak,že sedlo položíme na koně nad kohoutkem(kohoutek je vystouplí hrm pod hřívou koně).Dávejte pozor,aby třmeny byly zavázané a podbřišník přehozený přes sedlo aby koně nebouchal.POZOR!Sedlat by nikdy neměli příliš malé děti neboť sedlo neuzvednou a jsou příliš malé na to,aby dosáhli až na hřbet koně.

2.krok:Klouzavým pohybem po linii hřbetu posunujeme sedlo na správné místo-do nejhlubšího místa na hřbetě.Máme tak jistotu,že sedlo už nebude klouzat dál.Takto umístěné sedlo nebude omezovat lopatku koně při pohybu.

3.krok:Zkontrolujeme polohu sedla na místě pohledem z boku.Kontrolujeme umístění sedla,jeho pozici na linii hřbetu a také srovnání podsedlových deček.Kontrolu provedeme i z druhé strany a opatrně sundáme a zapneme podbřišník.POZOR!Nikdy nechoďte za zadkem koně neboť vás může nečekaně kopnout!Také nikdy nepodlízejte koni pod břichem,může se vám to pekelně vymstit!


4.krok:Podbřišník zapneme do zápinek sedla tak,aby mezi podbřišníkem a nohou koně vznikla mezera,kam se vejde položená dlaň,a to proto,aby podbřišník koně netlačil.Když koně sedláme,nikdy neutahujeme podbřišník příííliš hodně.Utáhneme jen tak,aby sedla nezklouzlo a dotáhneme teprve až když budeme na koně nasedat.


5.krok:Před nasednutím ještě připravíme třmeny a dotáhneme sedlo.Sedlo dotahujeme tak,abychom mohli pod podbřišník pohodlně vsunout 2 prsty!!